Pražská prodejna bude až do jara otevřená jen Po - Pá, Soboty zavřeno! Díky za pochopení, tým NALEHKO

Naše promítání z AT 2018, CDT 2016 a Vaškova Via Dinarica trailu 2018 - aktuální seznam termínů a míst naleznete tady.

CDT 2016 trail blog Nalehko

CDT – Continental Divide Trail

Tahle tři slova pro vás asi vůbec nic neznamenají, ale zasvěceným se při nich rozbuší rdce a některým naskočí husí kůže. Jedná se o nejdelší a nejtěžší oficiální trek na americkém kontinentu – podle toho jaké varianty v závislosti na podmínkách zvolíte se délka pohybuje od 4500 do 5000km. Je to tak, čtete správně a já jsem se s těmi nulami neukliknul...

Je to trek, který sleduje hranici úmoří, to znamená, že sleduje vrcholky nejvyšších hor Severní Ameriky od mexické hranice až do Kanady. Z východních stěn a svahů hor pod vašima nohama stéká všechna voda do Atlantiku a ze západních úbočí do Pacifiku. Trek teda nevede neustále přes nejvyšší vrcholy, to by zvlášť v Coloradu bylo naprosto neprůchodné, ale přes pár vrcholků s 4300m vede a na téměř tisícovce kilometrů v Coloradu se celou dobu pohybuje mezi 3 a 4tis. metry nad mořem s tím, že občas si dáte bonusový vyšší vrchol. Trek je sice oficiálně ustanovený a v mapách s různými variantami vyznačený, ale naživo stále mnoho set kilometrů chybí a člověk se pohybuje volným terénem podle čáry v mapě a buzoly. Nejdelší takové neznačené sekce jsou v pouštích Nového Mexika a v horách Wyomingu a Montany. Úžasné je, že téměř stále jste nad hranicí lesa a na nejvyšším hřebenu nebo hoře v okolí, takže dechberoucí výhledy neberou konce.

Láká vás to? Nás taky. Nedokážete si představit 5měsíců volna z práce? My normálně taky ne. Není na to ve vašem životě vůbec vhodná doba? V našem taky ne... zeptejte se našich kamarádů jestli to, co děláme dává smysl... Můj problém je v tom, že když se dovím o něčem nevšedním a zajímavém a opravdu mě to zaujme, tak mi to někde vzadu v hlavě zůstane a musím to časem udělat. Vlastně kecám, vůbec to není někde vzadu. Hlavu to okupuje a postupně to ovlivňuje  všechny životní rozhodnutí, až to dospěje do situace, kdy není vyhnutí a musí se to uskutečnit.

Jdeme na to!

Takže tady jsme, duben 2016 - já 4 roky po dokončení Pacifik Crest Trailu a náročném dvouletém startupu továrny v USA, Oli po 7letech korporátní práce a života. Za poslední  rok jsme se stihli seznámit, spojit naše životy v manželství a naplánovat si náročnou budoucnost – do startu tohohle treku nám zbývá necelý měsíc!

Plánování

Přežít se dá ledacos, ale né vždycky je to bez následků. Máme radši, když si věci můžeme užívat. Proto mám rád, když jsem připravenej. Slovem připravenej myslím, že nemusím bojovat o život za standardních podmínek. -10C°, dva dny v kuse déšť, sníh, 50km bez vody nebo 200km k dalšímu zásobování, to jsou podmínky, které  na takovém trailu určitě nastanou a člověk by na to měl být připravený. A připravený můžu být jenom tehdy, když mám o všem správné informace (klima, terén, mapy) a podle toho poskládanou a ozkoušenou výbavu (univerzální a lehkou abych byl maximálně mobilní) a zásobovací plán (kde co dokoupit nebo si poslat balík a na kolik dní, načtené Water reporty, abychom věděli, jak to kde vypadá s vodou).

Plánování takové akce tudíž nemůže začít 14 dní předem. S vědomím startovního data musím načíst základní info, znovu zvážit svoji výbavu, vyměnit některé kousky a odzkoušet je. To zabere klidně několik měsíců. V době internetu to není zas tak složité, jen to chce umět rozlišit hodnotné informace. Každá země již po desítky, někdy i stovky let, sbírá klimatická data a dají se dohledat. Dlouhé treky jsou v posledních letech velmi populární a tak není problém sehnat dobrého průvodce a přečíst si zkušenosti lidí, kteří už něco podobného absolvovali a podle toho si udělat vlastní strategii. Nejsem fandou internetových diskuzí a fb skupin, kde si navzájem radí a falešně se stresují ti, kdo se teprve připravují a mají s tím pramalé zkušenosti. Lepší je si udělat úsudek i plán podle sebraných dat, vlastních zkušeností a priorit. U priorit se všechno točí kolem hmotnosti – vařit nebo nevařit a ušetřit hmotnost? Pohodlně spát, ale nést o půl kila víc? Papírové mapy + znalost navigace, ale jistota za všech okolností, nebo pohodlně GPS + baterie, ale vyšší hmotnost a neustálý stres jestli budou baterie stačit?

Všechno se točí kolem hmotnosti

Asi se usmíváte a říkate si, že jsem ultralight pošuk a gramhonič. Ale je to jinak - na takovémhle treku není nízká hmotnost otázkou volby, je to nutnost. 5000km neujdete za měsíc. Trvá to 4 až 5 měsíců. Na CDT se startuje v poušti na hranici s Mexikem, tady se koncem května už nedá existovat. Zhruba po  měsíci dojdete na jih Colorada do pohoří San Juan Mountains, kde se trail vyšplhá skoro do 4000m a neklesne pod 3300m po 400km. Pokud jste poušť prošli brzo v dubnu, budete před San Juans buď měsíc a půl čekat než místy sníh odtaje a budete schopni aspoň trochu sledovat trail nebo budete věřit svým navigačním schopnostem a v závislosti na lavinové situaci to protlačíte metry sněhu. Tím to ale nekončí. Když budete čekat než alespoň částečně sníh odtaje a budete se moci Coloradem probojovat, tak se ocitnete na jihu Wyomingu koncem července a do hor na kanadské hranici vám bude zbývat ještě přes 2500km. Jenže v národním parku Glacier je úplně běžné, že první sněhové bouře přichází už koncem září. Nejenže trail zmizí opět pod sněhem, ale zavřou se i silnice, na kterých je člověk závislý kvůli dostopování do civilizace kvůli zásobování. Takže vám zbývají dva měsíce a 2500km. To dělá přes 40km denně s tím, že nějaký  čas ještě ztratíte stopováním do měst, nakupováním, praním, atd. Z toho plyne, že musíte být rychlí. Proklatě rychlí a nesmí vás to vyčerpat a zlomit. Je rozdíl tohle dělat týden nebo dva měsíce. Každé kilo na zádech navíc se obrovsky projevuje. Ne jenom na rychlosti pohybu, ale i na únavě zad a nohou. Hmotnost je zásadním faktorem, který určuje rozdíl mezi dokončením a odstoupením...

Naše plánování

Po několika měsících načítání informací a po zkušenosti z 4200km dlouhého Pacific Crest Trailu jsme opět skončili u skvělého průvodce YOGI’s CDT Handbook, setu map od Jonathana Leye a databooku od Beacona. Všechno to jsou lidi, kteří CDT v minulosti šli, většinou několikrát a podklady zlepšují a updatují. Vytištěno na A4, zmenšeno na minimální rozměr, knížka rozřezaná a vybrané jen potřebné stránky, celkem to dělá 1,3kg – 265 stran map formátu A4 a k tomu 3900 položek v data booku (slovní popis cesty typu 0.8míle brod, 0.3míle křižovatka s Jackson Peak trailem, držte se vlevo, 7mil Humpreys peak, atd.), k tomu 28 zjednodušených mapek městeček kam půjdem pro zásoby, abychom věděli, kde je dobrý obchod s potravinami, kde koupit líh do vařiče, kde je veřejná prádelna, popřípadě kemp, kde bychom mohli přespat, když se ve městě zdržíme. Nechceme spát  ve městech v hotelech, tak je dobré vědět předem přesně kam jít, neztrácet čas, zařídit co je potřeba, dobře se najíst a vyrazit na další sekci.

Nám se to trochu komplikuje tím, že i na trailu potřebuju spravovat náš web a eshop. Nemám rád tahání elektroniky do přírody, ale malý tablet pro spojení se světem a psaní blogu snad přežiju. Stejně tak dvousetgramovou battery banku na dobíjení. Wi-Fi je dnes všude, tak s tím snad problém nebude. Jen ten čas strávený ve městě kvůli úřadování a dobíjení baterií se bude prodlužovat.

Zásobování

Celkem jsme po cestě naplánovali 27 zásobovacích zastávek. Některá místa jsou přímo u trailu, někam se dá během pár kilometrů dojít, ale většina míst vyžaduje 30ti až 50ti kilometrový stop většinou z horského sedla do nejbližší civilizace. Na některých místech jsou to horské resorty, nebo benzínky s malým obchodem a suvenýry, kam je možné si poslat zásobovací balík s jídlem. Takových míst, kde se nedá nic pořádného koupit a budeme muset posílat balík je 7. Tři balíky pošleme ještě před cestou, zbytek za jízdy vždy z nejbližšího města. Trochu to prodlouží náš čas strávený ve městě, ale zase je zaručené, že se jídlo nezkazí a že budete v balíku mít to, na co máte zrovna chuť. Po zkušenosti z PCT, kde jsme si balili všechno předem a po 4 měsících na trailu si vyzvedli balík s jídlem, které už jsme nemohli ani cítit, protože jsme těch skvělých instantních dobrot byli plní a navíc bylo téměř všechno žluklé a my to stejně museli jíst, protože nic jiného se koupit nedalo... se toho chci vyvarovat. Nakonec nejdeme to za trest, ale pro zábavu, ne?

Dobré je zmínit, že po několika týdnech na trailu, kdy šlapete svižným tempem 8 až 12 hodin denně, tělo obvykle vyčerpá zásoby a začne se dožadovat obrovského množství jídla. Začnete jíst 2krát i 3krát víc než normálně, podle toho, kolik tuku ještě tělo má a může jako zdroj energie využívat. Nejde to ošálit. Když dost nejíte, začnete přicházet o svalovou hmotu a po pár týdnech se zastavíte. Ani vůle nepomůže. Nesmíte to podcenit. Vychází to na cca. 1kg dehydrované stravy na den (kolem 5000kcal), hojně doplňované olivovým oleje, burákovým máslem atd. To se na velkých vzdálenostech pronese. I proto musíte mít lehkou výbavu a být co nejrychlejší.

Finální přípravy

Do startu nám zbývá už jen pár dní. V posledních dnech ještě pereme a impregnujeme nepromokavé věci. Kvůli zminimalizování nesených obalů přebalujeme nakoupené potraviny a rozdělujeme je do balíků. Testujeme nabíječky a dobíjení tabletu, foťáku, mobilu. Taky sledujeme sněhové zpravodajství a výšku sněhové pokrývky v Coloradu, abychom si kdyžtak před odjezdem ještě dokoupili a poslali napřed sněžnice. Zrovna minulý víkend při sněhové bouři připadlo na většině trasy půl metru sněhu... S datumem startu 1. května už nic neuděláme, protože kvůli cenám jsme letenky a autobusové jízdenky nakupovali už s předstihem v zimě.

Aktuální sněhová situace v Coloradu - úplně nás netěší že v sedle Wolf Creek Pass je stále ještě 2metry sněhu. My tam máme dorazit za 5 týdnů, tak snad něco odtaje, protože většinu času půjdeme ještě o 500m výš a sem do "sedla" sejdeme kvůli zásobování...

Ale hlavně se snažíme aspoň dvakrát týdně vyrážet na několikahodinový výšlap s naloženým batohem, aby si tělo zvyklo, než příjde hlavní šok. Snad jsme nic nepodcenili a za dva týdny se s vámi už budeme moci podělit o první zážitky z pouští a hor Nového Mexika.

Lehký krok na cestách i v životě vám přejí Petr a Ola

základní položky: 

Komentáře

drzim vam moc palce, a preju hodne uzasnych zazitku ;]

Ahoj, užijte si trek a těším se,jak budu číst blog z vaší cesty. Good luck ;)

Olčo, to je senzace! Když vidím ty fotky s balením jídla, úplně cítím unavené nohy a vlčí hlad co jsme měli kdysi na Canolu! Když už jídla bylo málo, aspoň jsme si o něm vyprávěli. Hra "Naše mamka vaří nejlepší..." byla sice trochu masochistická, ale vydržela nám hodiny. :-) Moc na vás myslím, držím palce do finálních příprav a těším se na zprávy z trailu. Ty laviny mne trošku děsí... H.

Týjo, tak to je teda bomba:-))) Přeju spoustu silných zážitků a minimum hladových medvědů:-) Happy trails!

Diky, diky, to stesti taky urcite budeme potrebovat. P&O

Tak to jsem opravdu zvědavej na Vaše zprávy! Těším se, až je budu číst a hlavně Vám přeji hodně štěstí a sil na trailu! Ať se Vám daří! :)

Těžká závist mísená s nefalšovaným obdivem... Good luck a šťastnou cestu, bude potřeba :)

Těším se na zprávy z cesty. Tohle mě taky láká... Držím palce, ať vše proběhne ok, a přeji spoustu zážitků!

Opravdu moc držím palce a obdivuji hlavně tu logistickou přípravu. Jste fakt dobrý! Toho 1.5. budu já  při svém startu na 800km dlouhém SNP myslet na vás a přát vám good luck! Ahoj Don

Tak teď taky finišuju s balením na ten cca 25-28 denní trek po SNP a za boha nemůžu srazit váhu pod 8,5 kg včetně báglu. Tak  bych fakt uvítal aspoň náznak toho, co budete mít na zádech vy. /bez jídla a vody , samozřejmě/ Nebyl by nějaký inspirativní seznam? Pravda je ta , že s lítostí jsem už okleštíl fotovybavení na 1 kg. I to je ale dost.

Stránky