Liberecká prodejna bude až do vánoc otevřená i v sobotu a to od 10 do 13h. V sobotu 22.12. se na prodejnách uvidíme letos naposledy. Znovu až v roce 2019. Mezi svátky bude zavřeno. Tým NALEHKO

Naše promítání z AT 2018, CDT 2016 a Vaškova Via Dinarica trailu 2018 - aktuální seznam termínů a míst naleznete tady.

Pacific Crest Trail

Celým názvem Pacific Crest National Scenic Trail je 2655 mil (přes 4200km) dlouhý trek, který vede horskými oblastmi při západním pobřeží USA od mexických hranic až do Kanady s celkovým převýšením 100km. Ve směru od jihu prochází nejdříve pouštními oblastmi jižní Kalifornie, poté nejvyšším pohořím kontinentálních USA - Sierra Nevada, kde se nachází i nejvýše položený průsmyk na trase - Forester  Pass (4009 m.n.m.), nejvyšší hory opouští u druhého nejhlubšího jezera v USA Lake Tahoe. Dále pokračuje sopečnými oblastmi severní Kalifornie, míjí úžasný vulkán Mt. Shasta a do státu Oregon vstupuje u nejhlubšího amerického jezera, úchvatného, gigantického kráteru zaplněného vodou - Crater Lake. Územím států Oregon a Washington prochází v celé délce pohořím Cascade Range. Poslední desítky kilometrů v USA vedou národním parkem North Cascades, poté trail překročí Kanadskou hranici a po dalších  14 kilometrech končí.

Trail se vyhýbá civilizaci a vede především horskými oblastmi, kde je nejméně silnic. Prochází více než 60-ti velkými horskými průsmyky, míjí hodně přes 1000 jezer, prochází sedmi národními parky (m.j. N.P. Sequoia a Yosemite, Crater Lake) a dalšími 60-ti různými chráněnými územími.

 

Projít ho vkuse obvykle trvá 4-6 měsíců a ještě o dost déle zabere plánování a výběr vhodného vybavení. Na některé úseky, hlavně z jara, jsou potřeba mačky a cepín, během cesty zničíte několik párů běžeckých bot a tak je potřeba dobře naplánovat, kam si je předem pošlete, abyste je měly k dispozici. Co se týká jídla, existuje několik možností – buďto si předem všechno připravíte a rozešlete na pošty, různé horské resorty, chaty, obchody atd. co nejblíže vaší trasy, a nebo se zásobujete průběžně – když narazíte na cestu, svezete se stopem do nejbližšího města, nakoupíte si a stopem se zas vrátíte zpět. Nebo si trochu zajdete do nějakého horského střediska. To všechno je ale potřeba dobře zvážit, protože některé zajížďky do města vám mohou zabrat i dva dny.

Čas na průchod celé délky trailu je totiž značně limitován přírodními podmínkami – nemůžete začít brzo zjara, protože na horách jsou ještě metry sněhu znemožňující postup a navíc byste nenašli cestu, a na podzim zase velmi brzo přichází v horách sněhové bouře, při kterých často za den napadne i půl metru sněhu. Pokud tedy chcete celou vzdálenost zvládnout za jednu sezónu, musíte se vejít do zhruba 5-6 měsíců příhodných podmínek.

Dálkové treky jsou v USA velmi populární a Pacific Crest Trail je opravdovou perlou, každý rok se o průchod celé trasy pokouší zhruba 300 lidí a z toho asi 180 uspěje.

Prvním člověkem, který za jednu sezónu zvládl projít PCT tam a zpět byl Scott Williamson.  Bylo to až v roce 2004 a trvalo mu to 197 dní. Pokud nešel sněhem, ukrajoval průměrně 60km denně. Takový výkon byl možný i díky ultralehkému vybavení – základní váha jeho batohu byla pod 4kg.

V roce 2012 se mi s Markétou podařilo celý Pacific Crest Trail projít a byl to velký zážitek. Zjištění že vpodstatě nezáleží na stáří nebo mládí a na fyzickém stavu organizmu, ale na odhodlání a na radosti z toho co děláte a že je to nakonec hlavně hlava, která vás dovede do cíle. Zajímavá setkání s lidmi, které byste na takto náročném treku nečekali, přítomnost dlouhodobého cíle a možnost prožít pět měsíců v kuse v překrásných, převážně opuštěných horách, činí z tohoto podniku unikátní zážitek, který můžu všem vřele doporučit zažít na vlastní kůži. A vlastně ani nejde o to dojít do cíle, ale být na cestě. A čím delší cesta je, tím líp.

Trochu víc o naší cestě si můžete přečíst v šestidílném seriálu Naše léto 2012 na Pacific Crest Trailu vol. I. až VI. na záložce články.

Více informací o trailu samotném naleznete především ve výborně zpracované brožuře:

http://www.pcta.org/pdf/2011-PCT-Map-Brochure.pdf

a dále pak na:

http://en.wikipedia.org/wiki/Pacific_Crest_Trail

http://www.pcta.org/about_trail/overview.asp

 

Komentáře

Omlouvám se za možná hloupý dotaz, ale nedá mi to se nezeptat. Jaké zaměstnání mívají lidi, kteří si mohou dovolit na několik měsíců někam "vypadnout" a ještě na to mají dost peněz? Nepočítám-li někoho, kdo se tím přímo živí (například jako fotograf, spisovatel apod.), což se asi poštěstí málokomu... Já jen, abych věděla, jakou práci si shánět a jestli se moje plány na vědeckou kariéru nekříží s těmi pěšmo cestovatelskými :D

Výbornej dotaz, díky. Lidi totiž mají pocit, že někam vypadnout, to je jenom pro vyvolené... Pravda je taková, že úplně každej v týhle republice, může kdykoliv dát výpověď a odjet na jak dlouho chce. To že se obklopujeme majetkem a pak nezbývají peníze na zážitky, to už je náš výběr a nemusí to tak být. Peněz není dost nikdy - jen si musíš srovnat v hlavě za co je chceš utratit. Nás PCT stálo se vším všudy každého 10tis./měsíc. To je míň než kolik utratíš za běžný život ve městě tady v Čechách (vlastně je to cena nájmu za byt v Praze, nebo Liberci...). Abych nemluvil tak všeobecně, mám doktorát v oboru metalurgie, pracuju jako technolog v tlakovém lití hliníku, bydlím v podnájmu v jedné místnosti, nemám televizi ani Iphone, mám 22let starý auto, 6 let starej počítač,hromadu knih a batoh špičkovýho vybavení na treky a lezení. A když je potřeba, vždycky se najde způsob, jak si vydělat nějaký peníze navíc. Život je otázkou priorit:-) takže držím palce, ať se tvoje plány moc často nekříží! Petr K.

Díky za odpověď, to jsem ráda, že to nějak jde :) Majetkem se taky obklopovat nepotřebuju, nakupování nesnášim a poslední věci, který jsem si koupila, slouží všechny k provozování nějakýho koníčka, takže o tohle nejde, spíš, kdyby existovala nějaká práce, kde by člověk nemusel dát při každým delším výjezdu výpověď...

Pratele zdravim z jihu cech a preju vsem dobrodruhum a cestovatelum pevne zdravi a stastny navrat domu. Freedom je to pro co zijeme.

Jestli byl dotaz výbornej, pak Vaše reakce na něho byla brilantní. Ano je to přesně jak říkáte. Život je něco s čím se může, chce-li se pracovat. A že to stojí za to. Podobný track existuje v Austrálii a je taky hodně ostrej.

Zdravím ;-) Psal se rok 2009 já pracovala jako asistentka starosty, můj partner jako marketingový manažer. Třicítka na krku, takže to bylo teď a nebo nikdy. Oba jsme dali výpověď a vyrazili téměř na dva roky. Načasované to nebylo úplně ideálně, krátce po světové krizi... ale kdybychom přemýšleli takhle, tak to rozhodnutí nikdy neuděláme. Často se nás na cestách lidé ptali zda-li jsme bohatí - ne nejsme - Vaši rodiče jsou bohatí - vše si financujeme sami.. ;-) Severní ameriku jsme projeli z úspor, pak jsme nějakou dobu pobývali na Zélandě a JV Asii jsme projeli ze zélandských úspor. Na Zélandě jsme dělali na jatkách. Dva vysokoškoláci, několik let v kanclu za sebou a najednou dvanáctky těžký dřiny v devíti stupních... Dopředu jsme to sehnané neměli, prostě to tak nějak život přinesl a byla to opravdu skvělá zkušenost k nezaplacení. Dát tenkrát výpověď a vydat se do světa bylo naše nejlepší rozhodnutí. Když něco takového podniknete tak zjistíte, že k životu potřebujete mnohem mnohem méně než jste si původně mysleli. Jakkoli to zní jako fráze, tak spoustu věcí začnete vnímat jinak "Všechny ideály nepotřebují jen křídla, ale i místo, odkud by mohly vzlétnout" Ernest Hemingway

Ahoj Návštěvníku, moc hezký komentář, taky jsem projel co popisuješ plus Kanadu a USA, Jižní Ameriku a cesty mě pořád lakjí, přemýšlím o PCT to jste dali? Nějaký typ? Díky za podněty. Honza najan@seznam.cz BTW Ernest H. se měl za jeho čsů....., cestování bylo někde jinde :) Hodně štěstí do příštích dobrodružství. H.

Ahoj, o PCT jsem se dověděl až nyní a musím říct, že obdivuji všechny ty dobrodruhy, kteří mají tak obrovskou vůli a odhodlání dokončit celou trasu. Jaké si měl boty a kolik si jich spotřeboval? A jak si to vyřešil s vízem do USA a Kanady?

ahoj, jsou momenty kdy je to tezky a casto to boli, ale je to vsechno docela snadny kdyz mas cil...a cesta je tak krasna, ze se cil stane jen motorem ale uz nema moc vyznam, proste jdes, vis kam a je ti dobre! Boty jsem navzdory ruznym odbornym radam v dizkuzich proslapl jen dvoje. Lidi je nesmyslne menili po 500km... ale nesl jsem si jen jedny, ty na nohach. zadny dalsi, ani sandale. Po kempu chodim bosky at si nohy trochu odpocnou. Pouze kdyz jsem se prezul do novych, tak jsem asi tyden nesl i ty druhy kdyby nohy protestovaly, at je muzu prostridat. Vizum do USA ti vydaji hladce, kdyz budes mi permit na trail od PCTA + ja jsem PCTA poprosil at mi pro tyhle ucely napisou "zvaci dopis" a slo to uplne hladce. S vizem mas 6 mesicu, to by melo hrave stacit. Vizum do Kanady jsme neresili a z hranice se vratili cca. 30km k prvni prasny silnici a zkusili stopa zpatky domu (uspesne). Nemelo smysl si delat problemy na US hranicich pri navratu kvuli 8milim trailu... kdyby te zajimalo neco dalsiho, napis pres zalozku kontakt. Cest, Petr K.

Zdravím, chtěla bych se po dokončení vysoké, což bude až za 5 let, vydat na takovouto cestu. Buď sama nebo spíše s přítelem. Někdy se přikláním k PCT a někdy zase k appalačské stezce. Co si myslíte vy? Kde je hezčí příroda a náročnost trailu? A jak vypadá celkový terén? A co bylo nejnáročnější? Já rada chodím po kopcích, běhám, ale ještě nikdy jsem neabsolvovala jakékoliv lezení po skalách ani po horolezecké zdi. Jsou tam taková místa? Pět let je v podstatě ještě dost dlouhá doba, tak se chci průběžně připravovat. Co doporučujete za trénink? A co je potřeba nabalit a zajistit? Je na tohle ještě sice čas, ale je to můj sen a chci ho uskutečnit a vložit do toho vše, i když nemám zkušenosti, chci je získat. Myslím, že je vše možné. Nikde na netu jsem nenašla moc infa, jak se připravit a podobně.

Stránky