Tak jak jsem měl minule pocit, že se toho stalo strašně moc, tak teď mám pocit, že se nestalo skoro nic. A nebo prostě všechno přebylo KAMENÍ. Jestli jste někdy na horách měli pocit, že to je strašný, že to je samý kamení, tak byste měli zavítat na výlet do Pennsylvanie. Podle mě sem svozili kamení z celý planety a pak někdo přes vrchol tý hromady vyznačil AT… ale popořadě. Protože jsem taky přišel o svoji trailovou rodinu…

Během těch pár dní se toho událo tolik, že mám pocit, že se to stalo před půl rokem a mám problém si vzpomenout, cože jsme to všechno zažili. Dokončili jsme stát Virginia, prošli celou West Virginii (haha, malý výběžek asi 5km) a Maryland a teď už bojujeme v srdci Pennsylvanie. Městečko Harpers Ferry mě naprosto vcucnulo do historie a období občanské války. Přívalové deště a kosa nám opět “zpříjemnily” cestu a podařilo se nám dorazit na milník, který označuje půlku AT! To je super, teď už se to bude krátit. Ale postupně.

Tyhle odchody z města když je hnusně jsou fakt těžký… a někdy prostě nemožný… jen co jsem klukům odeslal blog a vrátil se v chumelení na hostel, tak mi bylo jasný, že vyrážet ven kvůli pár mílím, mít mokrý nohy a přes noc mrznout nechci. Mám toho za pět týdnů dost. Fakt dost.

Tyhle tři dny utekly poměrně rychle a řekl bych že i bez významnější události. Jeden den jsme měli léto - kraťasy, triko, pohoda a skvělé výhledy.

Druhý den jaro - v noci déšť, přes den chumelení a všechny vyhlídky naprosto v mlze.

A třetí den regulérní zimu - v noci - 8C, probuzení do sněhu a mráz až do oběda.

Nakonec odcházím z hostelu až před 11h, ale načasování je to perfektní, mám tu 4G a tak si volám s Oli a konečně i s našima - taky už bylo načase dát jim po měsíci vědět, že jsem v pořádku:-)

Tenhle hostel byl fajn - trailer home s kuchyní a obývákem k dispozici pro nás, vyklizená velká garáž se 7 dvoupatrovkama a nově postavenej domeček se sprchama a záchodama. A všechno perfektně čistý. Funkční Wi-Fi. Tak to mám rád.