Liberecká prodejna bude až do vánoc otevřená i v sobotu a to od 10 do 13h. V sobotu 22.12. se na prodejnách uvidíme letos naposledy. Znovu až v roce 2019. Mezi svátky bude zavřeno. Tým NALEHKO

Naše promítání z AT 2018, CDT 2016 a Vaškova Via Dinarica trailu 2018 - aktuální seznam termínů a míst naleznete tady.

články

Sraz Nalehko 2018 - Lužické hory

Ahoj, poměrně jasně vyhrála varianta Lužické hory. Hurá! 

Nalehko sraz 2018

Ahoj všichni, sezóna se blíží ke konci a tak by bylo super se zase společně sejít u pivka a trochu se projít.

Zaneste si tedy do kalendáře víkend 20 a 21.10. S tím že bychom se sešli už v pátek 19.10. odpoledne/večer, poklábosili, probrali letošní výšlapy, vybavení a v sobotu dopoledne vyrazili na výlet s přespáním venku.

AT, CDT, Via Dinarica, Pěšky kolem ČSR - přednášky

S podzimem rozjíždíme další kolotoč přednášek. Zatím si povídání z naší cesty můžete přijít poslechnout v následujících městech:
 
Žďár nad Sázovou, Kulturní centrum Batyskaf - 16.1.2019 (Appalačská stezko)
Kuroslepy, centrum Kalimeta - 17.1.2019 (CDT 2016)
Brno, Café Práh -  18.1.2019 (Appalačská stezka)
 
(Průběžně domlouváme další města a termíny. Budeme postupně zveřejňovat. Máte-li zájem o přednášku u vás ve městě, dejte nám vědět!)
 

Via Dinarica 10 - poslední kroky

Je to neuvěřitelný, uteklo tak rychle a už jsem v závěrečné etapě. Ty konce jsou vždycky zvláštní, jsou tak na půl radostné, ale na půl i smutné. Všechno to dobrodružství zase pomale končí…

19. etapa z Monson na Katahdin, 191km

Monson a hostel Lakeshore Inn byla skvělá zastávka. Kdybych nespěchal zpátky domů, abych stihnul první narozeniny naší Terky, tak bych si dokázal představit tady pár dní povegetit, počkat až dorazí kamarádi co jsem nechal za sebou, a společně jako správná trailová rodina oslavit, že jsme se potkali a všichni došli až sem. Ale je to jako v normálním životě (protože tohle vlastně je normální život) a člověk si musí vybrat, co je pro něj důležitější… a pro mě je důležitější být zpátky u svých holek co nejdřív:-)

Via Dinarica 09 - Chorvatská divočina

Ráno ještě dělám dřevo, aby si v týhle úžasný chajdě mohl zatopit i ten, kdo přijde po mě. Pak už pokračuji dál, dost fouká, ale jinak je celkem fajn. Cesta vede převážně lesem, ale sem tam je super výhled na moře. Velebit je jinak celkově dost zalesněný a trail vedený přes nádherné bučiny mě fakt baví.

Via Dinarica 08 - Jednou jsi dole, jednou nahoře

Ráno místama svítí sluníčko, ale vrchol Dinary je zahalen v mracích. No nic, co se dá dělat, jdu tam. Stoupání je pozvolné, nic hrozného, značení v pohodě, akorát s přibývající výškou zesiluje vítr. Asi za hodinu už stojím na vrcholu nejvyšší hory Chorvatska.

Via Dinarica 07 - Měsíc na trailu

Po dni odpočinku a výletu do Mostaru jsem se opět vrátil do akce. Vyrážím z Jablanice a hned z rána mě čeká nastoupat krásných 1800 výškových metrů. Nejdříve stoupám po štěrkové cestě a dost praží slunko, asi po 2 hodinách už ale mizím v lesíku a užívám si to, stoupání jde sice pomalu, ale není to nic extrémního. S přibývající výškou se les mění na parádní borovicový hájek. Poprvé na cestě mám trochu problém s vodou. Hory už jsou tu sušší, ale daří se mi najít totálně zarostlou studánku a tak jsem zase na chvíli v pohodě

18.etapa z Gorham (NH) do Monson (ME), 294km - podruhé a pořádně :-)

Minule jsem nestihl skoro nic, jen pár fotek. A to mě docela žere, takhle na závěr to ošidit… Takže ještě jednou a pořádně!

 

Gorham by byla skvělá zastávka (Hostel ve stodole, vyprané prádlo, restaurace přes silnici, atd.) kdybych neměl trable s americkým mobilem a stopem do Walmartu pro zásoby… z trailu je stop hračka, ale pak v rámci města 6km do Walmartu… trvá mi to skoro hodinu. Zastavuje mi starší paní, to se většinou nestává, a má plnou pusu vaty. Jako fakt plnou, čouhá ven. OK, to se vysvětlí. Ptám se jestli mě hodí do Walmartu. Jen kývne hlavou a mlčky vyrážíme. Hlavně že jedu. Paní nakonec vatu vytahuje, utrousí ztuhle “opevafe felifti” (jakože operace čelisti) aby vysvětlila situaci, pokusí se o úsměv a zase se cpe vatou. Obdivuju a děkuju že i v takovýhle situaci mě naložila, ale mám co dělat abych se nesmál:-)

Via Dinarica 06 - Chvilkový parťák

 

Na konec jsem si ve městě Kalinovik udělal zero day a myslím, že to byla správná volba. V klidu jsem se v restauraci najedl, dopsal blog, skočil na poštu,poslal zimní vybavení domů a taky si nakoupil zásoby. Zbytek dne už jsem se jen válel a regeneroval.Ráno jsem vyrazil směrem na vesnici Vlaholje. Tady hned musím přelézt plot z ostnatých drátů. Ano, tudy skutečně vede trail. Přes vesnici stoupám do kopce, když se za mnou najednou zjeví pes-husky. Nejdřív si myslím, že někde bude pastevec kterému patří, ale pes jde furt suverénně semnou. Ok, tak mám asi nového parťáka.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - články