Nakládání s lidským odpadem je u nás stále dost opomíjené téma. V “hikers komunitě” jde však o jasně vytyčenou věc ve znamení pravidel “Leave No Trace”.
Předpokládám, že každý kdo tohle čte se snaží při svých pobytech v přírodě řídit pravidly “co si do lesa donesu, to si také odnesu” a nemusím tedy tuhle jasně danou, etickou zásadu nijak rozebírat. Všichni rádi trávíme náš volný čas v přírodě a nikdo z nás určitě nechce potkávat v lesích hromady odhozených PET lahví, obalů od tyčinek apod. Ve světě tohle téma vcelku komplexně pokrývají principy projektu Leave No Trace, u nás jde ale stále o dost neznámý pojem.
Je tu ovšem jedno téma, které velké množství lidí stále přehlíží. Vycházím z předpokladu, že ne vždy chodíme pouze na jednodenní výlety a tak se tomu jen stěží vyhneme. Někdy to na nás prostě přijít musí. Nakládání s našimi exkrementy je stále od mnoha lidí vyloženě “odfláknuté”. Přístup ve znamení “támhle si zalezu za strom nebo skálu a je to” není opravdu ideální. Ovšem většina to takto stále řeší a podle toho to taky v lesích vypadá. Při toulání v české kotlině mě neustále překvapují nechutné pohledy na hromady povalujících se toaletních papírů, vlhčených ubrousků apod. A to fakt nechcete!
Hluboké zakopávání našich exkrementů by tak měl být naprostý základ. Ne, opravdu nestačí jen zahrabání listy nebo přiklopení kamenem. Takhle totiž bude uvažovat více lidí a nikdo přeci nechce náhodně objevovat “poklady” někde pod kamenem nebo ráno při balení stanu zjistit na čem jste si ustlali. Počítejte také s tím, že za sebou zanecháváte určitou pachovou stopu, která přiláká zvěř a ta je schopná tyhle “dárečky” objevit. Zrovna třeba medvědi si v převracení kamenů přímo libují.
Turistika jako taková zažívá obrovský boom, pokud si ale chceme zachovat ještě trochu té divočiny bez povalujících se odpadků a lidských hromádek, tak by náš přístup s nakládáním odpadu měl být zodpovědnější.
Toaletní lopatka The Tent Lab Deuce Backpacking Trowel je takovým bestsellerem v komunitě hikerů. U nás víceméně neznámá věc, ovšem v USA standard, který nechybí v žádném batohu na delších výletech.
Každého nadšeného “gramaře” potěší váha úžasných 17 gramů! I přes tak nízkou váhu se jedná o takřka dokonalé zpracování. Nad výrobou tohoto kousku se muselo hodně dlouho přemýšlet a je to vidět. Hned na první omak vás překvapí perfektní pevnost, která je zajištěna díky slitině leteckého hliníku 7075-T6. Nemusíte tak mít obavy, že byste při vykopávání lopatičku zničili. Ale je jasné, že ke všemu co je ultralehké se člověk musí chovat trochu “něžněji”. Lopatička je tvarovaná tak, aby se používala oboustranně. Užší konec slouží k vyznačení díry a proříznutí kořínků apod. Širším koncem pak vyhrabete obsah. Lopatka se také dá využít jako stanový kolík viz. foto v galerii.
| Hmotnost | 0.017 kg |
|---|---|
| Barva | Ice, Monster Green, Červená, Lime, Modrá |
Pavel –
Po dosavadních dva a půl měsících cesty po Jižní Americe se lopatka stala neodmyslitelnou součástí náší výstroje. Krom toaletní rutiny je neocenitelným pomocníkem při kotvení stanu na písku či kopání dranážní strouhy kolem stanu při silných deštích.
Michal S –
To snad nemyslíte vážně! Vy tou lopatkou přeřezáváte kořínky ŽIVÝCH stromečků a lesního kvítí?!? Fuj! U mě jste eticky i morálně selhali. Měl jsem o webu nalehko.com lepší mínění.
Honza –
Dovolim si parafrázovat pelíšky. A mouchy nebudou mít co žrát 😉
Pavel –
Lopatku jsem používal celou loňskou sezonu. Na první pohled je velmi subtilní, ale splnila co se od ní očekávalo, mám ji v pytlíku s kolíky, které jsem pomocí lopatky pokud to šlo zatláčel do země. Celkem by mne zajímalo, jak onu potřebu vykonávají uvědomělí hikeři v zimě. Metr sněhu, zmrzlá zem vs. al lopatečka. Všímám si a vnímám hromady papírových kapesníčků přímo na stezkách, kdybych mohl, tak je oněm děvčatům narvu za krk, dokonce jsme letos při tůře Bílý Kříž – Bumbálka přímo na chodníku narazili asi na 5 různých h…n, fakt jsme nechápali a souhlasím s myšlenkou “Leave No Trace”, ale ne vždy je to reálné. Zajímá mne, jak to děláte vy v nalehko při zimních akcích. Díky