Via Dinarica White Trail – tak přesně takhle se jmenuje další počin našeho Vaška.
Proč právě Via Dinarica ? Je to téměř rok, co jsem kráčel po hranicích Československa. Tehdy jsem ještě pro Nalehko nepracoval, ale už si mě Nalehko začalo postupně získávat. Byl jsem někde v třetině cesty, když Tomáš zasdílel odkaz na cestu Via Dinarica. Horká novinka, časopis National Geographic tenhle zcela nový trail zařadil mezi TOP traily na světě a asi jako jeden z nejkrásnějších v Evropě. Když jsem si pustil video, bylo jasno, tak tohle chci jít!
No a teď se to stalo skutečností. Nejsem ten typ člověka, co by o něčem básnil, snil, ale nemohl se k tomu odhodlat. Když už si něco usmyslím, tak do toho jdu a většinou dost po hlavě.
Tenhle trail napříč Balkánem začal vznikat teprve před pár lety. Do budoucna mají být traily tři – Bílý, Zelený a Modrý. Ten bílý, který je hlavní a vede těmi nejvyššími horami Kosova, Albánie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska je zatím jediný „dokončený“. Dávám to záměrně do uvozovek, protože velká část cesty není stále příliš udržovaná a zaznačená. O trail se stará hrstka nadšenců a dobrovolníků, ale pořád je na čem pracovat. Nicméně to nebrání tomu, aby si to člověk už mohl projít. Pár bláznů už to dalo, tak proč bych to nedal já.
Už v zimě jsem začal postupně pátrat po informacích o této cestě. Musím hned říct, že to byl vcelku boj. Na oficiálních stránkách se sice něco málo dozvíte, ale úplný průvodce to zrovna není. Hlavním zdrojem pro mě byly 2 blogy holek, které už Via Dinaricu prošly.
Obě se shodují, že Balkán je jedinečný. Země sužované válkami a přesto tak srdeční lidé. A právě na to se těším nejvíc, setkávání s obyčejnými lidmi a sdílení jejich příběhů.
Nebude to jednoduché, bude to boj ale já to zadarmo ani nechci. Čeká mě cca 1400 km, o něco víc než je oficiální délka trasy, protože jsem si k tomu přidal ještě Kosovo. Na téhle vzdálenosti bude celkové převýšení přes 70 km. Začínám relativně brzy, i když u nás už panují letní teploty, tak na začátku cesty, v horách Prokletije na Kosovské straně na mě bude čekat zcela jiné počasí. Zima, sníh a nevyzpytatelné horské podnebí, ale zároveň jedna z posledních původních divočin v Evropě. Neustále se budu držet vysoko v horách, daleko od civilizace. Budou na mě dýchat pozůstatky z války v podobě minových polí v kontrastu s jedněmi z nejkrásnějších hor v Evropě – Dinárskými Alpami.
Chci lidem ukázat jinou tvář Balkánu. Není to jen moře, ale je to i divočina – medvědi, vlci, úchvatné vápencové masivy, stovky let staré pralesy, to vše je divoký a nespoutaný Balkán.
Bude to trochu něco jiného než profláklé Camino nebo třeba PCT. Tady nebudou každý den startovat desítky nažhavených lidí, tady budu sám a to je přesně to, co hledám a co mě láká!
Hlavně chci poděkovat klukům z Nalehko, že mi umožnili tohle podniknout, i když to teď bez Petra nemáme jednoduché. Tyhle cesty ale dělají Nalehko právě tak jedinečným projektem. Velké poděkování patří i rodině a přítelkyni. Vím, že to se mnou nemáte jednoduché a zase na mě budete muset všichni čekat, ale o to víc se budu těšit domů 🙂
Kompletní seznam vybavení naleznete zde.
Držte mi palce.
Vašek
Více informací naleznete na oficiálních stránkách https://viadinarica.com/en/ , na blogu https://www.evadinaricaproject.com/en/ nebo na webu https://www.dinarskogorje.com/
Můžete mě také kontaktovat na info@cestazasny.com