Po loňském přechodu Bulharska bylo na čase popřemýšlet, kam se vrhnout na další výpravu. Jelikož mě západ nikdy nelákal, bylo jasné, že budu cestovat opět na východ od České republiky, jenomže otázka byla kam. Balkán mám projitý křížem krážem a kromě toho v Nalehko už největší perlu Balkánu zmapoval Vašek Malinský. Blízký východ mě po přechodu Izraele nadchnul, jenomže Libanon, který mám dlouhodobě v hledáčku, je v posledních letech v hluboké ekonomické a společenské krizi a cestování pěšky celou zemí je v současnosti jenom pro ty odvážnější. A mezi ty já se neřadím.
Třetí oblastí na mém seznamu byl Kavkaz, konkrétně něco z trojice Arménie, Gruzie nebo Ázerbájdžán. O tom, kam nakonec pojedu, rozhodl článek na webu Transcaucasiantrail.org z prosince 2021, který oznamoval, že byl vydán předběžný návrh na thru-hike přes celou Arménii. Připojený gpx soubor ukazoval trasu v severojižním směru a byl tak důkazem, že Arménii již někdo prošel a že to jde nějak zvládnout. Trasa se zanedlouho objevila zanesená i na mapy.cz, a tak bylo jasné, že se letos vydáme do Arménie.
Abych upřesnil, o co se vlastně jedná, zmíněný web je stránkou projektu Transcaucasian Trail (TCT), jehož snahou je propojit turistickou dálkovou trasou prostor Velkého a Malého Kavkazu. Za projektem stojí britský cestovatel Tom Allen, kterému kdysi bylo líto, že kvůli chybějící infrastruktuře nebylo možné udělat přechod jeho milované Arménie. Někdy roku 2015 tak začal s projektem Transcaucasian Trail (TCT), který měl přinést dálkové turistické trasy i do oblasti Kavkazu. Při tom se inspiroval americkými dálkovými treky jako PCT, CDT či AT a díky práci spousty dobrovolníků, neziskových organizací i místních obyvatel začaly vznikat jednotlivé části dálkových tras. Část jich byla zcela nově vytvořena, část obnovovala zaniklé pastevecké stezky a zbytek vedl po již existujících cestách. Cílem celého projektu bylo propojit jednou trasou oblast Velkého Kavkazu přes Gruzii a Ázerbájdžán a druhou trasou rozhraní Malého Kavkazu a Arménské vysočiny v Arménii.
Tak mamutí projekt vyžaduje spoustu času a v oblasti Kavkazu obzvláště. Zdejší ne úplně stabilní politická a bezpečností situace spolu s ne vždy ideálními vztahy mezi jednotlivými národy představují významné překážky pro jakýkoliv společný projekt. V Gruzii například nelze naznačit dálkovou trasu procházející hlavní hřeben Velkého Kavkazu, protože země prakticky nemá pod kontrolou oblasti Abcházie a Jižní Osetie. V Malém Kavkazu je zase nemožné přejít hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem, protože obě země jsou stále ve válce kvůli Náhornímu Karabachu.
Projektu TCT tak nezbývá než se soustředit na jednotlivé národní sekce, které se vyhýbají problematickým oblastem. V Gruzii se podařilo naznačit několik sekcí v oblasti Svaneti, ale nejdále se celý Transcaucasian Trail dostal právě v Arménii, kdy byl v prosinci 2021 vydán návrh dálkové trasy procházející celou Arménií od jihu z města Meghri až na severozápad k jezeru Arpi.
Pozor aby si zde čtenář nevytvořil mylný dojem, že arménská větev Transcaucasian Trail je v tuto chvíli kompletně naznačená s pevně danou trasou a veškerou turistickou infrastrukturou. Je tomu přesně naopak. Velká část značena nijak není, mnohdy chybí i samotná cesta natož nějaká značka. Řada naznačených úseků vznikla mimo rámec Transcaucasian Trail a jediné souvislejší značení TCT, které jsme viděli, je pouze v Národním parku Dilidžan. Většina trasy vede po prašných šotolinách a menší část po horských stezkách. Úseků na asfaltu není až tolik, autoři se jim snažili převážně vyhnout, nicméně taky se vyskytují. Pokud se objeví turistická značka, je v červené barvě. Jinou značku jsme v Arménii neviděli.
Hlavním přínosem TCT je skutečnost, že někdo dokázal propojit, projít a zanést do mapy cesty tak, aby se po nich dala přejít celá Arménie. Veškerý další vývoj záleží na tom, zdali budou mít autoři Transcaucasian Trail i místní turistické kluby dostatek energie a prostředků na rozvoj stezky a samozřejmě na turistech, kteří trasu budou či nebudou chodit.
Hodí se zdůraznit, že současné trasování stezky je stále ještě předběžným návrhem, který bude pravděpodobně v budoucnu doznávat změn. Například již během naší cesty jsme narazili na úsek, kde byla poměrně značná část stezky pohřbena stavbou nové silnice, kvůli níž musela být původní stezka vedena v nové stopě. Celková délka trasy má dle autorů 827 km, nicméně nekonečné množství různých zkratek, odboček či prodloužení dává každému dostatek svobody pro svůj vlastní trek. Jelikož tedy trasa zatím není pevně stanovena, slouží údaj 827 km spíše orientačně.
V klasické sestavě s kamarádem Ondřejem, s nímž jsem prošel prakticky všechny dlouhé treky posledních tří let, jsme se do Arménie vydali na konci srpna. Konec léta se zde vyznačuje vysokými teplotami, obzvláště na jihu, kdy rtuť teploměru výrazně překonává 30°C a v údolích se běžně blíží i ke 40°C. S minimem lesů a tudíž i stínu můžu říct, že na mě bylo příliš velké horko. Na druhý pokus bych tedy preferoval výpravu na jaře, kdy je země čerstvě zelená a kdy jsou svahy pokryty koberci barevného kvítí. Na jaře však zase hrozí bouřky, častější deště, rozbahněná půda a sníh v nejvyšších partiích treku, které jsou bez sněhu obvykle pouze v období mezi červnem a zářím. Konec léta zase nabízí stabilní počasí, suchou půdu a možnost si sem tam uzmout dozrávající ovoce, ale vysoké teploty a s nimi větší náročnost na zásoby vody představují určité mínus. Každý nechť si tak trek v Arménii načasuje podle svých preferencí.
Stejně tak bych na druhý pokus zvážil směřování treku od jihu k severu, pro které jsme se rozhodli. Není náhodou, že autoři samotní svůj vlastní thru-hike začínali na severu, ani že většina thru-hikerů, které na arménské TCT potkáváme, míří též od severu na jih. Při cestě od jihu člověk bez rozchození naběhne do sice nádherných leč tvrdých hor jižní provincie Sjunik, kde je převýšení přes 3000 metrů denním chlebem. Dohromady s vysokými teplotami to příliš pohodlí na rozchození nepřináší. Na severu se naproti tomu začíná v rovině kolem jezera Arpi (v rovině která je ve výšce 2000 m n.m.) a převýšení je na stejné vzdálenosti víc jak o polovinu menší než na jihu. Na druhý pokus bych tak spíše volil trasu od severu na jih. Opět však záleží na osobních preferencích.
Do akce vstupujeme bez jakýchkoliv detailnějších informací. O treku toho nikde nic moc napsáno není. Za celou dobu jej prošlo jenom pár jedinců a na internetu se dá sehnat pouze jedno video. Trasa je naštěstí zanesena na mapy.cz, a tak jediné co víme je, že máme sledovat čáru na mobilu a ono se to nějak poddá. Tak ostatně fungujeme už několik posledních let a vždycky to zatím vyšlo.
Moji výbavu do Arménie je možné vidět v tomto odkazu. Kromě pár drobných změn se jedná o totožnou výbavu, kterou jsem měl na Kom-Emine a na Modré hřebenovce. Používám ji do teplot 0°C a výš. Podrobné informace o přechodu Transcaucasian Trail (TCT) Arménie přineseme v následujících článcích.
Míra